netrpělivá
každé tajemství má svůj čas, kdy má být odhaleno
V balícím papíru svázaném tkaničkou
čekalo tajemství, čekalo od jara.
Dvě myši na sýru s maličkou dušičkou
čekalo tajemství, čekalo od jara.
čekalo tajemství, čekalo od jara.
Dvě myši na sýru s maličkou dušičkou
čekalo tajemství, čekalo od jara.
Pověz Eduarde, pověz mi, kde spí čas.
Měl by se probudit, měl by se proběhnout.
Zítra to nepůjde, včera je pozdě zas.
Měl by se probudit, trochu se proběhnout.
Měl by se probudit, měl by se proběhnout.
Zítra to nepůjde, včera je pozdě zas.
Měl by se probudit, trochu se proběhnout.
lásko
hledáme tě a jsme odsouzeni k naději
Uprostřed bílých stěn,
opuštěn, nedotčen.
Nevidí cestu ven,
zůstává jedním z jmen.
opuštěn, nedotčen.
Nevidí cestu ven,
zůstává jedním z jmen.
Neví jak otevřít,
neví kam vykročit.
Uprostřed bílých stěn
prožívá každý den.
neví kam vykročit.
Uprostřed bílých stěn
prožívá každý den.
Lásko.
těším se
je tak neuchopitelná a s nejasnými obrysy, že až nelze se netěšit
Je jako hladina, tichá a tajemná,
chtěl jsme ji uchopit, rukou mi protéká.
Je jako krajina, nevidím za obzor.
Jen tuším a těším se.
chtěl jsme ji uchopit, rukou mi protéká.
Je jako krajina, nevidím za obzor.
Jen tuším a těším se.
Je jako obloha, pokaždé jinačí,
Chtěl jsem ji zazpívat, slova mi nestačí.
Jak pusa od Boha, kterou jsem nečekal.
Jen tuším a těším se.
Chtěl jsem ji zazpívat, slova mi nestačí.
Jak pusa od Boha, kterou jsem nečekal.
Jen tuším a těším se.
tisíckrát
tělo mohou vzít, uvěznit či zničit, ale vnitřní svobodu nespoutají
Tisíckrát a pak ještě jednou
pohledy míří do oblak.
Svítí půlměsíc na zem,
kde nesmíš říct
jak je to se mnou.
Duše je volná jako pták.
pohledy míří do oblak.
Svítí půlměsíc na zem,
kde nesmíš říct
jak je to se mnou.
Duše je volná jako pták.
Ukrytá vprostřed pouště,
svobodná, svobodná!
Zářivá v bílém rouše,
svobodná, svobodná!
svobodná, svobodná!
Zářivá v bílém rouše,
svobodná, svobodná!
kam míří chmýří
výpovědi očitých svědků se značně rozcházejí
počkej ješte chvíli
opouští domov a tuší, že už se nikdy nevrátí
Počkej ještě chvíli,
chci se znovu ohlédnout,
pohladit si stromy
a lehnout do trávy.
Nech mě ještě, prosím,
zažít chvíli ticha,
než srdce se mi rozbuší
a zem políbím slzami.
chci se znovu ohlédnout,
pohladit si stromy
a lehnout do trávy.
Nech mě ještě, prosím,
zažít chvíli ticha,
než srdce se mi rozbuší
a zem políbím slzami.
v kavárně nad seinou
odpoledne v malebné uličce, čas na kávu
a pozorování pulsujícího života kolem
a pozorování pulsujícího života kolem
zůstanu s tebou
napořád
Napořád v srdci mém svítí světla
a nohy mé tančí,
láska mě chrání,
hlava se točí.
a nohy mé tančí,
láska mě chrání,
hlava se točí.
Zůstanu s tebou, dám ti jíst ze svých stromů,
zůstanu s tebou, spolu půjdeme domů.
zůstanu s tebou, spolu půjdeme domů.
Skryj si mě v srdci, budu tě hledat,
vyměním slova za kousek chleba.
Nechci tě ztratit, jsi země, v níž žiju,
vzduch, který dýchám, a voda, již piju.
vyměním slova za kousek chleba.
Nechci tě ztratit, jsi země, v níž žiju,
vzduch, který dýchám, a voda, již piju.